!!!SUPER NOVÁ RUBRIKA TAJEMNO!!! Horoskopy, znamení...

Listopad 2010

Raději bych zůstala...

27. listopadu 2010 v 22:56 | Miki |  /Reklamy/
Šílený soused! Od rána vrtal...mění celou kuchyňskou linku! Jak mě bolela hlava! Kolik hodin v kuse! Snad zítra nebude pokračovat! Dneska jsem si opisovala do školy, ale k ničemu jinému jsem se nedostala...zase to nechávám na zítřek...Harry byl super! Přesto, že jsem měla 39 horečku, šla jsem tam...ano, jsem cvok :-). Byly tam i holky: "Nevypadá nemocně. Ulívá se a do školy nechodí." kdybyste věděly, jak mi bylo! I kdybych umírala, řekly byste to samé. Antibiotika jsem už doužívala...v pondělí můžu do školy...raději bych zůstala...

Není to fér!!

26. listopadu 2010 v 12:19 | Miki |  Můj deník aneb co se za ten den událo
Zlobím se...velmi se zlobím! Ano, dostala jsem jedna ze slohovky, jo, radost. Jenže i vztek! Teri dostala 3! Nechápu to! Pípla mi sms a já to viděla...vysvětluju si to jen tím, že měla moc pravopisných chyb...jinak nevím! Taková krásná práce a on jí dá 3! Zkazil mi celé dopoledne! Ona více než kdo jiný potřebovala 1 nebo 2...on asi neví, že to ona byla úspěšná v lit. soutěži! Pche! Divím se, že ho vůbec ta moje práce oslovila...čím se lišila od její?! Mně osobně se líbí víc, jak píše ona...můj styl (jestli se to dá nazvat stylem) je prostě divný...vím, že mi nebyl dán dar psát hezky...dostala jsem jiné (jo, musím je teprve objevovat)...poslední dobou se k sobě snažím být méně ktŕitická...ale i ke všem...předsevzetí nestěžovat si na nikoho zkrachovalo už v pondělí, ale pak jsem to zvládla až do dneška! Není to fér!

V nervech...

25. listopadu 2010 v 19:04 | Miki |  Můj deník aneb co se za ten den událo
Hm...dneska jsem celý den neprospala...dopoledne jsem sledovala film Krasavec Beauty- o životu koně a zároveň u toho udělala 10 svíček z vosku na Vánoční jarmark...Už se cítím líp...jsem v nervech...zítra se dozvím, jak dopadla ta moje slohovka...chjo, já bych tak moc chtěla jedna! No jo, ale on mi ji nedá...ale naděje umírá poslední, že?! Dalo mi práci napsat něco tak dlouhého o takové věci...

Jako sůl...

24. listopadu 2010 v 20:19 | Miki |  Můj deník aneb co se za ten den událo
Dnešek jsem celý prospala...no, dobře, od 14:30- 18:30. Ano, hádáte dobře, jsem nemocná...Před čtrnácti dny jsem nemoc přechodila, chodila jsem do školy s antibiotiky, když jsem se pak týden cítila OK, dorazila nemoc mnohem horší podobě...super...no, ale v pondělí snad zase budu fit...v pátek je Harry Potter 7, půjdu na něj! Koukala jsem se na horor Orpah, drsný příběh...jsem tak ťumpachová...k doktorce ale nejdu...nechodím k ní...už asi tak 3 roky se raději vyležím sama...ale jinak je mi fajn...to volno jsem potřebovala jako sůl...

Spíše naopak...

16. listopadu 2010 v 21:44 | Miki |  Můj deník aneb co se za ten den událo
Den OK...koukala jsem se do zveráku na doplňky do toho nového želvárka...jsem tím úplně posedlá, hodiny jsem schopná se koukat na dekorace...už to mám trochu naplánové...víc než trochu :-D, bude mít lepší Uv lampu, filtr a hlavně o dost větší akvárko: 80x45x50 (60)...chci, aby se měl co nejlépe...Vojtovi tolik nadržuju, aspoň tím bydlením mu to musím vyrovnat...jo, bude tam mít i právé mořské velké mušle...jinak včera jsem hódně dlouho doma zkoušela hvězdu- nezaznamenala jsem žádné zlepšení, spíše naopak...dneska mě z toho hrozně bolí zadek, myslela jsem, že ani nedokážu chodit...to mě zajímá, co má hvězda společného s posilováním zadku, no...to, že jsem to cvičila raději nikomu neříkám, protože po té snaze a žádný výsledek...to bych byla ještě větší antitalent...ale třeba až mě přestane bolet se něco povede...naděje umírá poslední! CHci ji umět! Budu ji umět! Za měsíc, za rok, ale budu!

Proč smutnit?

13. listopadu 2010 v 15:19 | Miki |  Můj deník aneb co se za ten den událo
Jediný důvod proč jsem zase začala nosit důvod je ten, že se mi díky nenošení opět zhoršil zrak! Jak mě to štve! Ano, zpočátku jsem se s brýlemi smiřovala velice těžce, ale pak jsem si zvykla. Teď je to tu znova- nechci je! Je to tu znova a v mnohem silnější podobě...nechci se řadit mezi ty brýlaté! Nechci! jak já si přeji čočky, ale mít je nejpíše nebudu...je mi smutno...nesnáším, když někdo uráží mé nejlepší přátele...to se dneska stalo...nesnáším ospalé dny...
Ne! Dneska se potěším!

Můžu být ráda, že vůbec vidím.
Můžu být ráda, že mám rodinu.
Můžu být ráda, že mám domov.
Můžu být ráda, že mám co jíst.
Můžu být ráda, že mám skvělou kamarádku.
Můžu být ráda, že jsem věřící.
Můžu být ráda, že tu stále jsem.
Můžu být ráda, že určitě 1% lidí vypadá hůře než já.
Můžu být ráda, že mluvím, slyším, chodím.
Můžu být ráda, že vůbec jsem.
Můžu být ráda, že je dost lidí, kteří mě mají rádi.
Můžu být ráda, že umím číst a psát.
Můžu být ráda, že mám úžasné rodiče.

Ano, za tohle všechno a mnohem víc. Tak proč smutnit?

Když i Š....... má jedna

9. listopadu 2010 v 15:52 | Miki |  Můj deník aneb co se za ten den událo
Neříkám, že se nesvěřuju nikomu...pár lidem ano (každému jednu část, jen jednomu člověku všechno, někomu částí víc...a té divné: Nejsi divná...znám tě aspoň trochu, takže vím, že ne...do divného člověka máš hodně daleko...
Jinak dneska v matice: " Co by sis dala?"
Já: "No, asi jedna, když tam mám samé..."
ON: Vidíte, jak ty písemky byly lehké, když i Š...... má samé jedna...
Trošku mě to poškádlilo, mluví jako kdybych měla v minulosti nějaké hódně blbé známky. Náhodou od druhého pololetí prváku jsem měla vždycky jedna (no, dost špinavou jedna, ale byla). On škádlí rád. Potěší to, že si všiml mého zlepšení...jinak dneska je fajn den, cítím se už i lépe...snad škabor v krku odplouvá...nechci to zakřiknout... venku bylo teplo, na zítřek není nic do školy...jupí! Jdu si číst: Ano, ještě Doriana Graye.





Co si o mě myslíš TY?

8. listopadu 2010 v 15:54 | Miki |  Můj deník aneb co se za ten den událo
Černočerný den...zlobím se na sebe kvůli jedné věci a rázem začnu na sobě vidět jen to špatné...chtěla bych jiný mozek...mozek, který obsahuje logické myšlení...to především...mozek, který si uvědomí hovadiny a zastaví mě...mozek, který mi vysvětlí, že trestat se lze i jinak...kladu si otázku: K čemu si říkám, jak jsem blbá? Nebo spíše proč? Chci se snad utápět v smutněním nad sebou samou? Nikdy si v těhle situacích neříkám to, v čem jsem šikula...nikdy v těch chvílích se nedokážu pochválit ani za jedinou věc...ani jednu...umím na sobě hledat chyby, těch bych vyjmenovala stovky, ale kdybych měla najít něco dobrého, nenajdu...nenajdu, protože si říkám: ta je lepší lepší, tohle mi jde, ale v tom je lepší tenhle...nevynikáš v ničem...jsi tudíž k ničemu! Krom pochval doma, kdo mě pochválí? Co si o mě lidi myslí...to by mě zajímalo...myslím, že určitě i něco dobrého, ale toho zlého by bylo víc...potřebuju nutně někoho komu bych mohla pomáhat, naslouchat mu...najednou pak vím, že svět neštvě jenom mě, že je někomu hůř a já se na sebe můžu akorát vztekat proto, že jsem se vůbec vztekala...na nadáváni si zapomenu...neumím si představit, že bych se měla někomu svěřovat...ne, to je pro mě  něco nepředstavitelného...aby zjistili jaká jsem citlivka? Ne, je jen málo těch, kterým prozrazuju jak mi je a to je dobře...nechci být jako kniha...vždyť to špatné za chvíli přejde, do půl dne ( dobře, někdy déle) je to pryč...tak proč zatěžovat něčí hlavu kravinami...každý má svých starostí dost... 

Mít jiný charakter!

7. listopadu 2010 v 18:52 | Miki |  Můj deník aneb co se za ten den událo
Včera jsem na to stažení stejně počkala...dneska jsem si opět uvědomila, jak obdivuji jednu holku (nikoli z naší třídy). To jaká je...ano, přála bych si být taky taková...mít jiný charakter...aspoň o trošku...jak obdivuji lidi, kteří v dnešní době nikdy neříkají špatné věci o těch druhých, ale  jen ty dobré...zajímá mě, kdo ze třídy chodí na můj blog...komu odhaluju část sebe...zajímá mě toho tolik...kniha Dorian Gray je tak psychologická, člověk opravdu začně přemýšlet sám nad sebou, nad životem, nad svou duší...je taky tak zkažená jako jeho? Lord Henry, ano, to je dnešní svět se vším tím špatným...jak těžké je se bránit tomu, co je jednodušší...i když špatné...jak těžké je pomáhat vždy...všude, vždyť druhá varianta je mnohem lehčí! Celý život sám o sobě na mě působí jako jedna velká motanice...občas náhlédnu do motanic druhých, ale vzápětí jsem zmatená dalším zjištěním...je těžké znát dobře sám sebe, tak jak můžu hodnotit? Připadám si divně...ano, v krizových situacích odhalujeme své právé já. Tak k sakru, proč zjišťuju, že stojím za nic? Že právě v těch situacích jednám tak sobecky! Jsem líná se změnit, ale v hlavě mi zní: Chceš! Vůle, kde jsi? Zítra budu zase stejná...v krizových situacích nepřííjemná...

Malátná...

6. listopadu 2010 v 23:43 | Miki |  Můj deník aneb co se za ten den událo
No super....zase je mi blbě...navíc mám i opar...celý den jsem byla taková malátná, nedokázala jsem dělat nic...maximálně jsem se podívala na film: Čarodějův učeň- doporučuju...už jsem spala, ale souboru ke stažení zbývají 3 procenta, tak počkám...snad mi bude zítra fajn...ne, na ten soubor kašlu...počík nechám zaplý, nebudu se kvůli tomu okrádat o spánek, musím brzo vstávat...