!!!SUPER NOVÁ RUBRIKA TAJEMNO!!! Horoskopy, znamení...

Říjen 2010

Na hrob

31. října 2010 v 13:03 | Miki |  Můj deník aneb co se za ten den událo
Tak, mám ho...krásný je a mám z něj fakt radost...už v něm mám své nejoblíbenější písničky a jeden film a těším se na další...brácha za chvíli přijede z turnaje...za dvě hodiny ho tu máme...jinak včera jsem byla navštívit dva hřbitovy...na jednom z nich mám prababičku...k učení jsem se nedokázala za celé prázdniny dokopat, takže mě to čeká dneska, ale jak mně se nechce! Proč musíme zrovna psát?!Zase mi bude docela dlouho trvat než se nastartuju...jak mně se nechce! Nechci! Bohužél musím...kdyby byl ještě jeden den volna...
Nikdo nepozná mé nabarvené vlasy, protože to ani poznat nejde. "Vypadají tak přirozeně!" jak bych slyšela reklamu. Do oka mi vlítlo smítko a nemůžu se ho zbavit...au! Venku je tak nádherně! Teplo a to slunko! Jen tak dále!

Foceno mým foťákem v mobilu- hřbitov v Kunčičkách

Hrob

Den nervák

29. října 2010 v 16:34 | Miki |  Můj deník aneb co se za ten den událo
Nervy!

1. O bráchu: hraje na první šachovnici, jak já mu přeji výhru!
2. Nabarvila jsem si vlasy, respektivě barvím na o něco tmavší hnědou, nikdo to určitě nepozná
3. Mobil už došel a zítra si ho jdu koupit!

Toť vše...
------------------------------------------------------
Samozřejmě to, že jsem nabarvená nejde poznat! Alespoň já nevidím rozdíl, takže zase nic. Příště zkusím tmavější odstín...

Nerada prohrávám

28. října 2010 v 19:49 | Miki |  Můj deník aneb co se za ten den událo
Měla jsem se fajn. Teri (překonávám se a nepíšu tvrdé y) mě navedla k tomu, abych si obarvila vlasy...asi to zkusím. Zítra, jak se půjdu podívat na to, jestli  můj mobilek už došel, týden uplynul a nic. Nevím, jestli se dokážu nabarvit, jestli to skutečně uskutečním...a neodložím třeba na jindy...bojím se, jak čudně budu vypadat. Mám zkusti světlejší nebo tmavší barvu? Ach jo, zase to neudělám, znám se. Proč se tak bojím? Je to tak jen na týden, maximálně dva, tak co řeším! Stěžuju si, ja vypadám pořád stejně...změna!
Jinak v sobotu bych chtěla do kina, udělat něco, co jsem nedělala dlouho. Je mi i smutno po bráchovi. Zatím má 3 body ze 4. To jsou nervy. Sledovala jsem jeho partii on-line. Je hrozné vidět to, jak má namále a následně prohrává...jak bych mu přála, aby měl medaili. Připadám si jako blázen. V koupelně opakuju: Do toho! Máš na ňho! Přesto, že je 200 kilometrů ode mě a těžko mě uslyší...ne, tuhle hru bych nemohla hrát- nerada prohrávám.


Ve znamení smíchu

26. října 2010 v 16:15 | Miki |  Můj deník aneb co se za ten den událo
Ve znamení smíchu, tak by se dal shrnout dnešní den do jediné věty. Čekala jsem na klavír, učitelka po dlouhé době nikde, pak zjistím, že někam odjela  a hodina odpadá...třicet minut pryč! Vylezu ven, tam zima...během těch dalších třiceti minut jsem úplně omrzla. Teplo, kde jsi? Hlavně, že slunko svítí, ale výhřevnost stojí za nic! Začínám se těšit na mobil...sms pípni! Ať už to tam mají!!! Leze na mě únava...že by dobrou noc? Brácha s taťkou odjíždí na šachový turnaj, tudíž budu celé prázdniny jen s mamkou...nevím, co podniknout...potřebuju nějaký návrh...


Stejně nezapomenu

25. října 2010 v 22:15 | Miki |  Můj deník aneb co se za ten den událo
Dneska jsem úplně cvokatěla, ale totálně...ani nevím čemu jsem se smála. Nevím, jestli ten mobil opravdu chci. Nevím, jestli teď vůbec něco chci. Chystám se jít spát, ale nechci. Nechci usnout a probudit se s pocitem, že je škola. Prázdniny! Už brzo! Jak já se těším...moc! Netuším, co o nich budu dělat. Nesnáším ten pocit, kdy se probudím a venku je tma.
Je pozdě, chce se mi spát. Už nechci nikdy spát tak málo jako minulý týden. To byl můj rekord...Dobrou noc, zítra píšu z aj, musím být čilá! Stejně si tady kecám jen pro sebe. Přiznám se, že je to i někdy užitečné přečíst si, jak jsem se kdy měla. Často píšu tak nejasně, že ani nevím, co mě tehdy vlastně štvalo :-). Asi tu zase začnu psát, nechci zapomenout na tolik věcí a ty které chci, stejně nezapomenu.

Hóóódně obyčejná

24. října 2010 v 17:38 | Miki |  Můj deník aneb co se za ten den událo
Nenapsala jsem tak dlouho. Není to tím, že se nic nedělo, stalo se toho až moc. Zase mě chytila úchylka nenosit brýle...čočky! Nevím, mamka mi je asi nekoupí. Dnešek je kromě dopoledne dnem nezajímavým...příjde mi, že jsou si ty dny něják moc podobné, nic nového, stále stejné činnosti. Ráda bych si i někde vyrazila, ale řeknu to někomu? Ne! Mlčím a tvářím se, že nic. Psali jsme slohovku na téma: vzdělání...ha! Teri se to, co jsem stvořila líbilo, to mě potěšilo. Vím, že ON spokojený nebude. Ani já sama nejsem. Jo, jsem cvok. Věnovala jsem tomu více než 5 hodin, aby vylezlo to, co vylezlo. Připadadám si hodně obyčejná...chtěla bych v něčem vyniknout...Připadám si i dost nepotřebná...k ničemu. Pro co žiju? Mám pocit, že jsem hrozně sobecká, náladová, ale ať se snažím, jak chci nedokážu se změnit. Ach jo...