!!!SUPER NOVÁ RUBRIKA TAJEMNO!!! Horoskopy, znamení...

Květen 2010

Opravdu vděčná...

27. května 2010 v 16:35 | Miki |  Můj deník aneb co se za ten den událo
Ahoj, včera jsem narazila na opravdu drsný článek. Týkal se jakých podmínkách tam žijí, to, jaká mají práva ( skoro žádná), to za co je tamější muži považují.

Opravdu jsem vděčná za to, kde jsem, co mám. Jinak příští středu mám postupovky...snad to dopadne dobře. Dneska jsme si s holkami vzaly heliové balónky a já si porvé zkusila zakecat pisklavým a hrubým hlasem. Jeden jsem si nechala na doma. Škoda, že brácha přijede až zítra, mohli bychom zablbnout. Před chvílí mi došlo, že zítra píšeme 2 písemky. Děják- pohoda, ale chemie! Ach...taky jsem si koupila knížku objevování sama sebe...to jsem potřebovala a jinak jsem dneska, jediný den kdy nepršelo tahala s sebou do školy deštník. Jindy když lije ho nemám, ale dnes? Vážně cvok! Na facebooku jsem si dělala některé vážně úžasné testy :D. naštěstí předpověď, že si zlomím nohu se nesplnila...

Ukázka z článku:
Jsem muslimská žena. Nemám žádnou tvář. Ve věku devíti let lunárního kalendáře jsem považována za dospělou. Být dospělá znamená, že se musím řídit islámskými zákony, jak je uvedeno níže.
Musím se modlit pětkrát denně, jeden měsíc v roce se postit a zakrývat se od hlavy k patám do metrů černé látky. Je možné mě provdat a mohu být potrestána za vše, co udělám špatně. Mohu být uvězněna, a pokud je třeba, popravena za mé zločiny, dokonce i politické.
Islámský zákon - který Aláh seslal svému prorokovi Mohamedovi - přišel, aby oznámil, že ženy jsou (přesně tak jako muži) lidské bytosti. Ženy (jako muži) musí proto následovat cesty ustanovené Aláhem.


Ticho, prázdno, klid...

25. května 2010 v 15:14 | Miki
Ticho...prázdno...tohle se odehrává v mém bytě. A já? Nic. Sedím u PC a čučím do obrazovky. Hlavou mi letí písnička : Není nutno, není nutno, aby se přímo brečelo...ne, kupodivu se mám dobře, tak nechápu, proč se mi cpe do hlavy. Brácha na  ozdraváku...ticho...klid...prázdno...vždycky se těším až odeje, ale pak se mi stýská...jediný aktivní tvor je Vojtín čekající na pohlazení a Žofík, který má věčně hlad, ale stále ticho...prázdno...včera jsem zase nakupovala a nakupovala, domů se vrátila v 17: 00 a zase jen hrála na klavír a hrála...koukala na krásný film a šla spát.
Co budu dělat dneska? Číst si, hrát, číst, koukat...stále stejné unavující činnosti...každý den chci žít naplno, ale můžu takhle? Pořád to samé...maximálně obohacené o pár chvilek nějaké společenské hry nebo co. Nenudím se, ale zároveň nepoznávám nic nového...tolik jde dělat věcí a já už hodinu sedím u počítače a minimálně další tu ještě strávím. 
Vyraž ven! Hej!
SAMA? CO TĚ NEMÁ! DO ŠKOLY ZE ŠKOLY A JE TO! 
Prosím! Využíj čas jinak!
NECHCE SE MI! VÍŠ...DÍVEJ TADY JE ZAJÍMAVÁ STRÁNKA...www...CO BY JSI VENKU DĚLALA?

A já zůstávám...


Všechno OK?! Ne!

23. května 2010 v 17:59 | Miki |  Můj deník aneb co se za ten den událo
Tak, píšu tu po hodně dlouhé době. Když jsem měla náladu tu něco napsat, byl tu brácha, když ne, nikdo tu není. Poslední dobou jen čtu a čtu a čtu...a když né to, tak trénuju na klavír a trénuju a trénuju...nevím, co mě to popadlo, ale cvičím teď mnohem víc. Dozvěděla jsem se, že v Ostravě je konzervatoř i gympl zároveň, tak, že bych přešla? Kdybych na škole neměla Tery, tak bych tam i odešla...třeba odejdeme spolu...i když pochybuju. Nemám odvahu. Dost mě poslední dobou láká vrátit se k flétně. Ve škole se to projevuje tak, že nemívám úkoly a dodělávám si je ve škole...takže nakonec je vlastně mám...úkol jako úkol. Jenže až tak hodinu před. Když řeknu, že úkol nemám, nikdo mi nevěří...vypadám pak jako lhářka, protože pak se najednou nehlásím. Stále po mě mnoho lidí chce půjčovat sešity- pro některé jsem dobrá jen na to. To mě mrzí. Jediné osůbky, které mě dokážou potěšit jsou Marta, Tery a Klára. Často si připadám jako vzduch. Nikdy jsem se nezapojovala, nechce se mi. To je pak výsledek. Sama, sama, sama...
Včera mi mamča koupila společenské šaty, minisukni a tři trika. No, nevím nevím...jdou krásná, ale jak mě přepadne to moje: "To si nemůžeš vzít! Jak by jsi v tom vypadala! To si můžou dovolit jiné, ty ne!" tak si nikdy nic nového neobleču...mám tolik oblečení, ale ty moje dny...
Samozřejmě pro všechny ostatní jsem happy! Nic mě netrápí! Všechno je Ok!

Nej, nej a nej!

4. května 2010 v 19:15 | Miki |  Můj deník aneb co se za ten den událo
Já jsem tak šťastná! Dneska byl ten den, kdy jsem měla předehrávku...měla jsem hrozné nervy...myslela jsem, že tam prostě na tom pódiu zařvu: "Já nebudu hrát!", ale dokázala jsem to. Já jsem si byla vědoma spousta chyb, ale naštěstí nešly poznat...protože ani poznat nešly, to že nezahraju nějaký tón a nebo jiný, který ladí nikdo nepozná...Zpočátku jsem nebyla spokojená, ale po pochvalách od našich, učitelů, známých, ale i cizích lidí jsem se jen smála...vážně super den! Nej, nej a nej!!